Benzo[a]pyren | |
---|---|
![]() Strukturní vzorec benzo[a]pyrenu | |
![]() Benzo[a]pyren | |
Obecné | |
Systematický název | Benzo[a]pyren |
Triviální název | Benzopyren |
Anglický název | Benzo[a]pyrene |
Německý název | Benzo[a]pyren |
Sumární vzorec | C20H12 |
Vzhled | žlutá krystalická látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 50-32-8 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 200-028-5 |
Indexové číslo | 601-032-00-3 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 252,31 g/mol |
Teplota tání | 179 °C |
Teplota varu | 495 °C (rozklad) |
Hustota | 1,24 g/cm³ |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
H-věty | H350 H340 H360FD H317 H410 |
R-věty | R43 R45 R46 R50/53 R60 R61 |
S-věty | S45 S53 S60 S61 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Benzo[a]pyren (sumární vzorec C20H12) je polycyklický aromatický uhlovodík s pěti benzenovými kruhy. Je silně karcinogenní a mutagenní. Za běžných podmínek jde o žlutě zbarvenou krystalickou pevnou látku. Benzo[a]pyren je produktem nedokonalého spalování při teplotách 300 až 600 °C. Byl identifikován v roce 1933 jakožto složka uhelného dehtu odpovědná za první rozpoznané nádory způsobené pracovním prostředím – nádory šourku u kominíků v 18. století v Anglii.[2] V 19. století byl zaznamenáván vysoký výskyt kožních nádorů u pracovníků ve výrobě paliv. Na počátku 20. století byla toxicita benzo[a]pyrenu demonstrována tvorbou zhoubných kožních nádorů u laboratorních zvířat, kterým byla kůže opakovaně potírána uhelným dehtem.[2]